sobota 14. června 2008

Co dál?;)

Mno, další část života, zdá se, je u svého smutného funusu, a já teď přemejšlim, co bude dál? Posledně se z toho zrodila kytara, kniha, já neim co všecko, takže teď..? Asi ticho po pěšině.
Ale jaká část života to vlastně byla? Rozporuplných skoro šest týdnů, nová přítelkyně, vykloubenej malíček, zmeškanej třídní výlet a spousta posranejch věcí. Ale byly to i krásný, nový věci, a teě nemyslim boty, mikinu.., ale věci, zážitky, za které musím poděkovat Andree. Bohužel je to ona, kdo dodal těmto týdnům onu zmiňovanou rozporuplnost - na jedné straně nádherný večery, odpoledne, na druhý "bezdůvodný" úlety, nasrání se a spousta trápení. Proč ty uvozovky? Asi proto, že takovej důvod je např. stará smska, připomínající mrtvou kapitolu mého života, pohřbenou v hlubinách času. Kvůli tomu, že byla od holky a že obsahovala např. slova "chtěl", "zase", "vidět" a "prsa", ano, kdyby to bylo mladší než dva měsíce, bejt na jejím místě, taky bych se asi nasral, nebo přinejmenšim začal přemejšlet, co že to má jako znamenat. Ale takováhle reakce kvůli věci skoro rok starý.. Asi to nikdy nepochopim.
Ale abych jen nenadával (počkat, opravdu to vyznělo jako nadávání?), chtěl bych jí i poděkovat, protože i přes to všechno bylo těch pět tejdnů s ní nádhernejch. Ano, pět, i když sme spolu chodili skoro šest. Ten poslední fakt stál za hovno.
I když tohle asi čist nebude, jestli to vůbec někdy někdo bude číst, doufám, že si tohle uvědomuje. I když, co se jí týče, popravdě, moc jí nerozumim:(
Ale já sem k současnýmu stavu dění taky přispěl, tim, co sem dělal, tim, co sem nedělal, co sem řikal a co neřikal, hodně věcma. Takže se rozhodně omlouvám všem, kteří dle předešlého textu pocopili, že snad všechnu vinu házím na její krásnou hlavu. Tak tomu určitě není!
Pohřeb začíná, pro mně teď, pro vás, právě když čtete tyto řádky. Jestli chcete, držte vteřinku nebo dvě ticho, ticho za všechny takovéhle věci, které se dějou všude okolo, mně, jiným, ale určitě i vám. Tak tedy první lopatka hlíny na malou naleštěnou rakev, pokračujte za mně, já už tu být nemůžu.
Dík

čtvrtek 5. června 2008

Little story

(zkouřenej, v noci, uprostřed města, away from home..:))

Hey babe, we don't have to broke up. Unless, you go back here, blow me a sweet, long kiss, fall into my bed with me, make a love for a moment and then put your head upon my chest, and slowly, gently, easily fall into the sweetiest dreamz you ever had.

Da End;)

answ. to "kniha"

Hey, čus lidi!
S knihou sem seknul, seru na ní, ta část života je za mnou, minulost byla, teď žiju to, co je teď. Takže, jestli ste se na ní těšili, mno, sorry lidičky:D